Blog v dočasné rekonstrukci! Děkuji za pochopení.

Stará láska nerezaví,...

10. října 2014 v 7:29 |  jednorázovky

Povídka na přání... Chtěl jsi slice of life a já doufám ,že se bude aspon malinko líbit a že jsem se alespon malinko přiblížila představě ... :)Jinak omlouvám se kdyby se tam naskytli sem tam hrubky.
Bylo léto a já pozvala Marisu na letní festival ,který se konal v naší vesnici. Dali jsme si sraz v 6:00 pod hodinami. Čekala jsem 2 hodiny,ale nepřišla. Na druhý den jsem se ve škole dozvěděla ,že se přestěhovala a změnila úplně školu. Od té doby jsem si přála se nezamilovat a být statečná....
Školní rok začal jako obvykle.Ráno jsem vstala,najedla se ,oblíkla se ,vyčistila si zuby a šla do školy.Školní rok jsem chtěla začít úplně od znovu.Cestou jsem potkala pár spolužáků z bývalé třídy.Přezula jsem se a šla se podívat ve které třídě jsem.A v tom jsem jí viděla. Stála tam ještě s pár kamarádkama a o něčem si povídali.Jakmile odešla ihned jsem utíkala za ní."Mariso!" nic... "Marííísoo!" najednou se dívka otočila a já zakopla,Ihned ke mě přiběhla "Proboha Reimu není ti nec?" podala mi ruku tak je jasné ,že jsem se jí chytla."Um myslím,že ne."Marisa byla pořád tak krásná s krásnou barvou očí."Reimu?Na co myslíš?" zeptala se ,protože jsem na ní dobrých 5 minut koukala. "Ale nic jen změnila ses." Šli jsme spolu pomalu do třídy.Kamarádky po mě koukali jako na blázna.
Jakmile jsme došli do třídy sedli jsme si a měli úvodní hodinu a po té se šlo do tělocvičny kde nás přivítal ředitel školy.Jakmile domluvil mohlo se jít konečně domů.Opět jsem šla se přezout a snažila se najít Marisu jenže to vypadalo ,že už šla.Najednou mi někdo překryl oči rukama."Baf!" nezlekla jsem se ale byla jsem překvapená. "Zlekla ses?" "Jo.""Mariso můžu s tebou mluvit?" Marisa kývla a my šli do parku kde jsme si vyznali lásku. "Mariso? já..pořád k tobě něco cítím." "Čekala jsi tam na mě dlouho?" "2 hodiny ,ale ty jsi nepřišla..""Rodiče se rozvedli tak jsme se přestěhovali...Taky mi na tobě záleží.." Stoupla jsem si abych ji chytla za ruku ale... "ALe je to už minulost Reimu." Její slova mě ranila.Pohladila mě po obličeji a odešla.V tu chvíli mi přišlo ,že mé srdce rozbila na 1000 kousků.Rozplakala jsem se.
Večer jsem šla ven se psem. Viděla jsem Marisu a tak jsem jí začala sledovat.Blond vlasy měla v drdolu,byla výrazně namalovaná,měla krátkou sukni,sáčko a boty na podpatku. Zastavil jí nějaký muž v autě. Ihned jsem za ní utíkala." Co to děláš!?" "Reimu nech mě je to má práce!" "Existuje jiná práce!" "Reimu potřebuji peníze!" V tu chvíli jsem jí objala a přála si jí nepustit. Muž v autě mezitím ujel. Marisa mě od sebe odstrčila. "Reimu potřebuju peníze pro mámu je v nemocnici!" "Pokud je v nemocnici a ty potřebuješ peníze tak ti pomůžu ale tímhle způsobem ne!" Marisa se rozplakal a objala mě.Hladila jsem jí po vlasech a do ucha zašeptala: "Věř mi,bude to lepší, jsem tu pro tebe."Po té jsme šli každá k sobě domů.
Druhý den pokračoval podobně jako včerejší.Omyl. Ráno zazvonila Marisa u dveří at už si pohnu nebo to nestihnem do školy.Po včerejšku byla jako vyměněná.Ve škole jsme spolu objedvali a po škole jsme šli na koblihy za 100 yenů. V tom jsem uviděla leták s brigádou-rozdávání letáků.Okamžitě jsem tam zavolala a z koblih jsme šli za paní ,která to vede. Po půl hodince nám paní dala letáky a my je všude možně rozdávali.Jenže se nám moc dobře nedařilo. "Mám nápad!" "Vážně?Jaký?" "Vymyslíme si kostým a bude!" Po roznášení letáků ,které nedopadloo zrovna dobře jsme šli ke mě a začli vymýšlet kostým.Když už jsme to měli navrhnuté tak mi Marisa chytla pod tričko. Nevěděla jsem co dělat ,ale přece jí miluji ne? Tak jsem jí políbila a obejmula.A pak mě políbila ona.Po chvíli líbání mě chytla za ruku. "Tak a už se tě nepustím." usmála jsem se a byla za tohle ráda.Návrhy jsme tedy měli a já našla nějakou látku a ušila z nich kostýmy. Bohužel z toho vznikly maid kostýmy. "Nevadí ." a políbila mě .A v tom jsem dostala nápad "Co zkusit kavánu?" okamžitě jsme obvolaly snad půlku kaváren blízko. A klaplo to!
Další den probíhal stejně.Šli jsme spolu do školy,a bla bla bla. Jenže po škole jsme měli ihned zajít do maid cafe.Tak jsme se tam domluvily s majitelem,převlíkly se a šlo se na věc.Takto to šlo každý den a my vážně našetřily peníze. Ano některé mi dala máma, abysme pomohli té Marisiné.A zaplatili jí nějaký zákrok.Po 3 měsících zvonil Marise telefon. Neslyšela jsem kdo jí volal nebo kdo to byl. Přišla políbila mě a vyhrkla " CHTĚJÍ PUSTIT MÁMU!" To byla dobrá zpráva pro nás obě.. ALe přeci jen se počítalo s tím,že práci ješě nesmíme pustit k vodě.
Táta se nabídl ,že vezme Marisinu maminku z nemocnice autem a že jí zaveze domů. Doma jsme poklidili,vyprali,vyžehlily a vše co bylo třeba.Byli jsme na sebe pyšné.Dům byl jako ze škatulky.Najednou se dveře odemkly a dovnitř vešla Marisina máma. "Holky moje co bych bez vás dělala." Bylo vidět ,že má radost. A Marisa také.
Celý další měsíc jsme střídali práci a péči o Marisinu maminku.Bylo to moc náročné ale zvládli jsme to.Najednou když jsme přišli nám její maminka oznámila,že už vše zase zvládne a že už by ráda šla i do práce.Maminku Marisi napadlo ,že bych mohla u nich přespat.Byli jsme samy v pokoji když v tom mi Marisa vyslékla svršek. Byla jsem celá rudá snad až na zadku.A začla mě líbat všude na těle a pak mě políbila. Polibek jsem jí oplatila a začla jí hladit po vlasech. Byla tak krásná a já jí milovala. Lehla jsem jí na hrudník a hladila jí po ruce. "Vidíš říkala jsem,že to zvládneme." "Já vím a měla jsi pravdu .""Miluji tě dobrou." "Dobrou.."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama