Blog v dočasné rekonstrukci! Děkuji za pochopení.

Ohen a led 2.díl

28. října 2014 v 8:36

Ještě den den jsme se obě oblékly do převleků, které nám dala Konan a Mitsuki si nasadila kontaktní čočky. Tak vše je dokonalé. Nejdříve sme se vydali do nemocnice.
"Takže hele tady nám dali plánek musíme se rozdělit, abychom ho našli."
"Nemocnice je velká nemůžeš tady najít toho kluka pomocí nějaké techniky?"
"Um..ne bohužel mohlo by nás to prozradit."
"Takže jmenuje se Akira. Ale jaký pokoj má to netuším."
"Dobrá takže pročešeme nemocniční pokoje jeden po jedným ano?"
Obě jsme šli hledat nemocniční pokoje. Naštěstí byli hned ve druhém patře. Chodily jsme pokoj po pokoji a dívali se na cedulky se jmény ale po nějakém Akirovi jako by se slehla zem.
"Do háje prošli jsme snad všechny pokoje a po nějakým Akirovi se slehla zem." Začla jsem být nervozní ještě nikdy jsem neměla tak důležitý úkol jako byl tento.
"Takže napíšem Panu P, aby nám řekl co dál?"
Mitsuki se zamyslela "No můžeme to zkusit znova nebo můžeš zkusit tu vyhledávací techniku."
"Jak už sem říkala předtím jestli ví že po něm deme tak by nás ta technika jen prozradila."
Mistuki se zamyslela a kývla "Dobrá tak co ted?"
" Nejrozumnější bude napsat panu P."
Obě jsme kývli a Mitsuki začla psát textovku Peinovi kterému jsme museli říkat Pan P. Po 5 minutách nám přišla odpověd.
"Takže Konan nám dala nové převleky. Tentokrát jdeme na ples, který pořádá Tsunade v sídle."
Obě jsme se vydali za vesnici, převlékli se a vydali se na ples. Mitsuki měla krásné tmavě modré šaty s černými aplikacemi a na obličeji černou škrabošku z krajky a já měla černé dlouhé šaty s motýlem ve předu a hodně vykrojenými zády.
"A kam si mám jako strčit kunaie a Shurikeny?" viděla jsem jak Mistuki zápasí už se zapínáním bot natož jsem byla zvědavá, jak v nich vůbec někam dojde.
Zapla jsem tedy Mitsuki boty a vymyslela plán "Hele je to chlap ne? Tak to uděláme takhle budeme spolu a najdeme ho až ho najdem tak ho jedna z nás sbalí a ta co ho sbalí mu to vezme. Jednoduchý ne?"
Jenže Mitsuki plánem moc nadšená nebyla "S nějakou promilí v krvi proč ne?"
Strčila jsem jí kunai za pásek u boty a sama jsem si ho tam dala taky. Po té jsme vyšli k sídlu.
"Takže znovu si to zopakujem, bude tam hodně lidí, takže se budem držet u sebe jasný? Jo a ještě jedna věc musíme ho nenápadně hledat na sobě bude mít normální oblečení a má světle modrý vlasy jasný?"
Mitsuki kývla . Obě jsme se tedy vydali do sídla kde byl ples. Mitsuki poznala spoustu ninjů ovšem když jsme vešli do sálu všichni na nás jen hleděli. Připadala jsem si jako v pohádce o Popelce.Jen stále Mitsuki si na něco stěžovala nejdříve jí přišlo divné jít bez podprsenky potom jí přišlo divné se nalíčit a nakonec jí přišlo divné že musí jít v botech na podpatku. Zkrátka Itachi v ženské verzi. Je sem si nedokázala představit Itachi v botech na podpatku v Mitsukiných šatech. Když jsme slezly tu spoustu schodů abychom se dostali dolů do sálu oslovil Mitsuki nějaký muž. Oblečením by neseděl na Akiru a výškou ani věkem bych ho také netypovala na něj ale modrými vlasy které nešli přehlédnout to byl on. Jen sem na Mitski kývla a už to bylo.
Akira:
"Smím se zeptat, kdo jste tajemná a nesmírně krásná slečno?"
Mitsuki se zamračila "Kdo bych jako měla být snad ninja ne? Ninja z listové."
Smutně jsem si povzdechl, byla fakt krásná. "Smím vás poprosit o tanec?"
Mitsuki zavrtěla hlavou, že ne. Když v tom jsem si všiml kamarádky která tu byla sní jak ukazuje aby šla.
"Kamarádka? Tak dobrá já se vám představím, jsem Akira. Akira Hatake."
"Jo. A já jsem Mitsuki. Na to že jste syn tak známého ninji se o vás moc nemluví."
"Oh koukám že asi znáte mého otce."
"Ano je to můj strejda."
V tu chvíli jsem měl dojem jako by mi vyjela huba z pantu. Zkrátka byla to nečekaná rána. "Takže jste má sestřenice?"
"Ano sice vzdálená ale asi ano."
"Otec mi nikdy neříkal, že měl sestru. Takže si budeme tykat."
"Tykat? Fajn klidně. Tvůj otec měl sestru ale nevlastní. Ta si vzala ….mého otce a pak zemřela."
"Aha tak takhle to tedy je no nepůjdeme se alespoň projít vzdálená příbuzná?"
Mitsuki kývla a já jí vedl na terasu balkonu, odkud byl krásný výhled na vesnici.
"Je tu krásně že?"
"Ano to je."
Celý večer jsme si spolu povídali a dokonce i tančili ale pak přišla chvíle, kdy jsme se museli rozloučit. Mitsuki odešla a já začínal cítit prázdnotu uvnitř mě.
Mitsuki:
Před sídlem už na mě čekala Ayaka. Kývla na mě a já kývla na ní.
"Hele byl z toho v pasti, že si jeho sestřenice co?"
"No prakticky nejsem jeho sestřenice jen vzdálená příbuzná. Vlastně jak to říká otec mi snimi nemáme co k dočinění. Jeho otec měl s mojí matkou jen chvíli společného otce."
"Aha no a no to je pravda nemáte skoro žádné společné kořeny. Takže jste pro sebe cizí. No a Kakashiho už jsi někdy viděla?"
"Ano má matka totiž chvíli chodila s Obitem a pak byla s Itachim. Který jí potom zabil, protože ho prý podvedla s Orochimarem."
"Já nechápu, proč jsou ty vztahy tak složité."
"Jo to jsme dvě."
Po tomhle rozhovoru jsme obě věděly, že si začínáme rozumět. Šli jsme do domu kde jsme měli zatím přebývat okoupaly se a šli spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bumbík ^^ Bumbík ^^ | 2. listopadu 2014 v 0:25 | Reagovat

"Já nechápu, proč jsou ty vztahy tak složité."
to ma dostalo... vlastne celý ten koniec ma zabil xD
teším sa na daľší diel :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama